Ústav Dálného východu
Filozofická fakulta UK v Praze

Informace o oboru

HISTORIE
Čínský jazyk, čínskou filosofii a náboženství přednášel na Karlově univerzitě poprvé univerzální orientalista Rudolf Dvořák (1860 – 1920). Jako samostatný obor se sinologie na Karlově univerzitě etablovala r. 1945 a její vznik i následující rychlý rozvoj je spjat se jménem Jaroslava Průška (1906 – 1980). Průšek vytvořil metodologicky podnětné dílo v oblasti studia moderní čínské literatury, přičemž pozornost věnoval zejména rozboru souvislostí čínské kultury, která ve 20. století prochází radikální proměnou pod vlivem západu, s bohatou domácí tradicí. Průškův originální přístup, rozvíjený také některými jeho žáky, vstoupil do mezinárodním povědomí jako „Pražská sinologická škola“. 

SOUČASNOST
Sinologii je možné studovat v bakalářském a navazujícím magisterském programu.
Bakalářské studium sestává z intenzivního kurzu moderního jazyka a jeho gramatického systému (včetně speciálních kurzů čínského písma, lexikologie, fonetiky a četby textů), dále ze základního kurzu klasického čínského jazyka (obsáhne systematickou gramatiku v širších jazykovědných souvislostech a četbu klasických textů), přednášek poskytujících obecný přehled o čínských dějinách a kultuře a ze seminářů, kde si studenti osvojují základní metody odborné práce v oblasti jazykovědy, literární vědy a historie. Absolvent také získá znalost čínského jazyka na úrovni B-1 Společného evropského referenčního rámce (tj. stupeň 5 čínské státní zkoušky HSK), včetně schopnosti interpretovat všechny typy moderních textů na střední úrovni, osvojí si základní znalosti klasického čínského jazyka a získá schopnost samostatné práce s jednoduššími texty v klasické čínštině.
Těžiště magisterského studia spočívá v přednáškách a seminářích rozdělených do čtyř specializačních modulů. Konkrétně se jedná o tři filologické moduly se zaměřením na klasickou literaturu, na moderní literaturu, nebo na lingvistiku čínštiny a jeden kulturně-historický modul se zaměřením na moderní Čínu. Absolvent magisterského studia ovládá moderní čínský jazyk na úrovni odpovídající standardu B-2 SERR (stupeň 6 HSK) a má průpravu také pro samostatnou práci s texty v klasickém jazyce. Součástí jeho vzdělání je i schopnost kritické reflexe čínského kulturního dědictví a proměn Číny v procesu modernizace zahájeném na konci 19. století. Další odborné znalosti získává v rámci zvolené specializace. Má předpoklady pro pokračování ve studiu v doktorském programu a je kvalifikovaným odborníkem na čínskou kulturu v širokém slova smyslu.
Doktorandské studium oboru sinologie se realizuje v rámci tří širších programů: jazyky Asie a Afriky, dějiny a kultura zemí Asie a Afriky, teorie a dějiny literatury Asie a Afriky. (Informace Olga Lomová)

Vyučující:
V současné době na oboru sinologie přednášejí učitelé s následujícími specializacemi (řazeno abecedně): Dušan Andrš (čínská literatura 20. století, zejména povídka a esej; moderní literární teorie; dějiny čínské literatury); Jiří Hudeček (moderní dějiny, dějiny vědy v Číně); Ondřej Klimeš (moderní a soudobé dějiny Číny, dějiny a politika Xinjiangu, etnická identita Ujgurů, národnostní politika v Číně); Olga Lomová (dějiny čínské literatury, klasická a moderní poezie, ideologie a modernizace Číny v intelektuální sféře); Jakub Maršálek (dějiny starověku, archeologie Číny, nejstarší náboženské představy); Štěpán Pavlík (moderní čínština, lingvistika) a Lukáš Zádrapa, (čínská lingvistika, klasická čínština, legismus). Na výuce praktického jazyka se podílí lektor z ČLR, který přijíždí v rámci mezivládní kulturní dohody (v letech 2014–2015 je to prof. Zhou Ying).
Jiří Hudeček je zaměstnán v Mezinárodním sinologickém centrum při FF UK v rámci projektu „Dekonstrukce a konstrukce národních tradic a věda v Číně“ podpořeného grantem z programu MŠMT.
Ondřej Klimeš působí také v OÚ AV ČR.

Externisté:
Zlatá Černá, někdejší kurátorka čínské, vietnamské a lamaistické sbírky Náprstkova muzea, přednáší externě kurzy čínského umění. Pravidelně spolupracujeme s dalšími externisty z Orientálního ústavu AV ČR; výuku každoročně obohacují kurzy hostujících profesorů působících v rámci Mezinárodního sinologického centra při Karlově univerzitě (http://cck-isc.ff.cuni.cz/).  Některé kurzy praktického jazyka se příležitostně realizují ve spolupráci s externími čínskými lektory trvale usazenými v Praze.

Mezinárodní výměna:
Studenti sinologie mají příležitost s podporou vládních stipendií absolvovat semestrální jazykový kurz na Taiwanu nebo v ČLR. Výběr stipendistů probíhá každoročně na podzim formou testu ze znalostí jazyka a reálií. (Organizačně zajišťuje Štěpán Pavlík).
Sinologie má uzavřenou studentskou a pedagogickou výměnu Erasmus s univerzitami v Benátkách, Bratislavě a Ghentu. (Informace Dušan Andrš)